Jako zem spálená za frontou válečnou,

co přešla tak bezděčně,

jako kříž kamenný na místě neštěstí,

co stalo se zbytečně,

zjeví se výčitka, pro rozum výzva,

bráním se… však v nitru mém zůstává bezradná jizva.

 

Jako krev na noži v rukách mordýře,

co ublížil nechtěně,

jako trn největší z koruny trnové,

co sloužila zastřeně,

zjeví se výčitka, pro rozum výzva,

bráníš se… však v nitru tvém zůstává bezradná jizva.

 

Netrap se zbytečně,

smířím se, odpustím,

nakonec… nejvyšším soudcem je vždy jen tvé svědomí…