Pláč

 

Prší a zatím tak zlehýnka

líbají kapky krmítka

pro hladové lidské chtění

když nebe pláče v rozechvění

 

Pro květiny a pro lidi

vždycky mu tiše závidím

že má dost kapek pro náš svět

a tolik síly je roznášet

 

Některé voní jako moře

jiné jsou sladké po medu

ze všech je cítit bludný kořen

Už neprší? Tak tě povedu.