Láká mě dálka klikatých cest,
nudí mě člověk, který nemůže se splést.
Zmáháš mou duši tíhou, jež jí sluší
a zdobí Tě jak hedvábný šál,
co si vlaje neposlušně,
zatímco ty bys únavou spal.

Mé myšlenky jsou jak labutě na jezeře,
jsou svobodné a volné,
pouze nadutost ostatních je sráží až na dno,
kde je samé bahno...
Pokud se však zlobou nenecháš strhnout,
pak zjistíš – je to vlastně jedno, neb pravdu svou znáš,
přestože se často zbytečně namáháš.