Kulku do hlavy Ti dám
k narozeninám.
Vidět, jak teče krev, chci teď
a to hned.
Teče červeň tmavá, hustá,
která stéká těsně vedle mne.

Kulka v kůži zůstala,
způsobila ránu,
to, co si ze mě dostala,
zemřelo již k ránu.
Duše zmatená, unavená,
prázdná mi tu zůstala,
lehla si kolem mne
a začala mi cosi vyprávět.

Mlela, zcela víc než měla,
unudila srdce mé.
Nic z Tebe nezbylo,
jen tvůj pyšný závoj,
byl udusaný, jak pustý záhon.
Nekvetou na něm ani růže či lilie,
žádné rostliny, zkrátka nic,
co zbylo z této hostiny.