Na prázdným nádraží ticho, až bolí uši

......odjela nám láska

proč vzala kufry, kdo z nás tuší

smutný lampy svý hlavy v mlze kloní

světlo odráží koleje

jdu pustou ulicí 

nic zvláštního se neděje

jenom ve mě houstne tma

tma v ranci výčitek, slzí a trápení

nezbylo místo na lásku

to sladký mámení

pod košilí těžkej kámen leží

čas kolem běží

a v dálce houká vlak

špínu z bot smejvá déšť

pomalý kroky na chodník sázím

hrst hořkých vzpomínek přes rameno házím

trhám bludnej kruh.....a dobře tak!

 

 

Noc se vytrácí, jak zloděj snů

s pachutí černý kávy jen nerad vstávám

do prázdnoty dalších dnů

za prachy prý štěstí nekoupíš

prodejná je jenom láska

z lásky lhostejnost se rodí

prázdnota ....

každej říká jenom to, co se mu hodí

snad do loterie sázka

někdy šťastný číslo padne

naděje vadne,

jak starej kaktus na zápraží

 

 

zase slunce svítí a vlaky jedou

věřit nadějím se prodraží

prázdným, jak výplatní páska

.... odjela nám láska

 

z práznýho nádraží

Sdílejte dílo: 0