Déšť pláče na mých oknech,
deprese sžírá mé nitro,
smutek je ve vzduchu, ve zdech,
přeju si štěstí a jiné jitro.

Proč se nic nedaří,
k čemu jsem komu dobrý,
všude jsou jen lháři,
můj žal je temně modrý.

Štěstí je depka naruby,
musím vyjít z ulity ven,
omlácen o duševní obruby,
cítím, že začíná den.

Noc odchází, stejně jako smutek...