Snáším s Tebou všechnu bolest uvnitř sebe

na hladinách moří

jevištích z průčelí domů

 

týdny kdy poušť v přesýpacích hodinách

plných číší krajin snů báječných

které nemůžu unést

zůstaly na dně jezer

protože má ramena beze slov

neunesla přítomnou atmosféru vytesanou do NEBE

 

nepotkávám Tě v tomhle městě a bloudím

tak mi řekni kdy naleznu Tvé kroky

protože jinak to nefunguje

a tak ze srdce přeji Ti JEn to dobré

 

chci zapomenout na to kdysi

kdy mi ten drak otevřel oči

a zakážu si na TISÍCKRÁT

vícektrát nevidět Tvou tvář.

 

Nikdy jsem nepoznal to co se mi děje

tak proč trpím a musím se usmívat?

 

Šílím při pomyšlení

že nejsem Ti BLÍZKO ještě dnes

zapírám si tu krásu

nenapíšu už ani verš

a

přesto Tě miluji

 

MÁ RENÁTKO.

 

 

 

 

9.12.201618:48