Vnořil jsem ruce

do nádivky s ještě snesitelně hlasitými tóny vibrafonu

(vypečené odpoledne).

 

Hrabě von Korzan si prohrábl pěšinku

a vyprávěl přisprostlý vtip

(nízké způsoby vyšší společnosti).

 

Nezaměstnaní se sešli za městem v průvodu proti poezii. „Umění hlad nezmění,“ křičely párky v rohlících.

 

Jenže šlo o něco většího.

 

Stál tam v rohu, čekaje na vhodný kužel světla:

 

Vyšší Princ Cyp.