Zase ses uzavřel do tmavé klece
schoulený do sebe
křičíš na okolní svět
a v rudých ranách na rukou
hledáš odpověď.
Zase se otáčíš
a s hlavou zdviženou
prosíš
na chvíli mít klid
jsi na kolenou.

Podívej se kolem sebe
kolik přátel opravdu máš.
Podívej se na hladinu nebe
možná tam svý lepší já potkáš.
Podívej se kolik ti ještě zbývá času
a jak s ním nakládáš.

Dusíš se samotou
a po kapkách stéká ti zlost
zalykáš se temnotou
a bolest je ti pro radost
čím sis vysloužil úděl trpitele
ptáš se každou noc sám sebe.