Sám zraněný bloudím světem
den ze dne se měním
chvíli šťastně usmívám se
jindy zlostí pěním

Vždy zápalem žil jsem, touhou
chtěl jsem králem býti
pro radosti chvíli pouhou
chtělo se mi žíti.

Štěstí také radost, láska
ve mě umírají
kus si urve každá kráska
ví ti, co mne znají.

Přesto dál se sebou rvu se
o štěstí se biji
Já překonám každý průser.
Neumírám. Žiji.