Cit, pro který schopna jsem zemřít.
Zážitek, pro který klidně budu hřešit.
Člověk, který mě slovy ničí,
jen pro ní mi srdce buší.

Láska, ta není jen o souladu,
je o vášni, bouřce i pádu.
Když člověk miluje víc, než myslí,
pak polovička ze starostí jeho se zlostí.

Omluva by mohla všechno zjemnit,
co má duše, ta víc potřebuje utišit.
Nemysli si, že jsi špatná, že mě nejsi hodna.
To jen mě tak trvá zjistit jaká je tvá hodnota.

Bojím se, až bude pozdě,
možná pokud ztratím tě,
mé srdce, co už šrámů má,
bez tebe, proč žít, má milá?

Proto válek se zdržím,
jenže tím se nelepší vůbec nic,
ba naopak, duše trápí se víc.
Na zemi teď ležím.

Své myšlenky vyložím,
jen tebe v mysli mám,
pro tebe první, poslední udělám.
Jsi pro mě vším.

Jestli život má mít smysl,
takhle má to být.
Jako létající listy ve větru,
jen pro tebe budu žít.