Každý den se bezstarostně usmívala na každého, koho potkala. Tvářila se jako spořádaná manželka. Hotový vzor cudnosti a slušnosti. Nikoho by nenapadlo spojovat si s černovlásku plnějších tvarů jakékoliv praktiky vymykající se standardům. Donedávna by to nenapadlo ani ji. Co se změnilo? Vlastně nic až na nového milence. Ano, i Emily podlehla pokušení vymanit se ze stereotypu a alespoň na pár hodin se cítit přitažlivá a žádoucí.
Larrymu táhlo ke čtyřiceti, ale nevypadal na to. Až na čtvrté schůzce Emily zjistila, že je o dobrých deset let mladší než muž, který jí chtivě rozepínal kalhoty. Vždy jí přitahovali starší muži, ale že je manžel osudovou chybou zjistila příliš pozdě. Kupoval jí šaty a šperky. Jezdil s ní na drahé dovolené nebo ji posílal samotnou. Navštívili snad všechny možné výstavy, koncerty a seance o ničem. Seznamoval ji se svými přáteli i obchodními partnery, chodili s nimi na kávu nebo na oběd. Na první pohled pohádkový život. Chtěl po ní jen to, aby vypadala reprezentativně, usmívala se na všechny a byla dobrou manželkou. Emily to nečinilo žádný problém.
„Chci tě,“ zašeptala roztouženě, když jí Larry jednou rukou rozepínal podprsenku a druhou zajel do vlasů. Nebral si žádné servítky a to se jí líbilo. To jí vzrušovalo.
Po půl roce známosti se vdávala a o svatební noci se s ní Tom miloval potřetí. V té době si nebyla jistá, jestli je to hodně nebo málo, ale nepochybovala o tom, že budou mít spoustu času na dohánění. Mýlila se. Po neustávajícím žadonění se jí po půl roce dostalo celých šest a půl minuty čehosi včetně předehry. Prý to byl „hodně dobrej sex“, ale Emily sotva postřehla, že k něčemu došlo.
Zůstaly na ní jen béžové kalhotky. Larry si jí prohlížel s neskrývaným zájmem a Emily si ho nemohla nevšimnout.
„Otoč se,“ pronesl tiše.
Na několik dalších dlouhých týdnů se pro ni stal tím nejintimnějším dotekem polibek na tvář a pohlazení po ruce. Šílela z toho. Několikrát se jí Tom ptal, co dělá v koupelně tak dlouho?
Jen odsekávala: „To, k čemu se ty nemáš.“ A manžel to přecházel mlčením.
Položil ji na postel. Ruce jí držel za zápěstí nad hlavou a volnou rukou ji dráždil přes kalhotky. Nemusela nic říkat a Larry jen díky tomu provlhlému kousku látky přesně věděl, že to, co dělá, dělá dobře.
„To vypadá, že se ti to líbí.“
Emily jen zapředla a vzepjala se proti jeho ruce, která vklouzla pod kalhotky.
„Ty malá čubičko, tobě se to hodně líbí.“ Jeho hlas zněl spokojeně. Nikam spěchal, protože ten její manžílek nebude řešit kde a s kým se kurví. Kdyby jí to uměl pořádně udělat, tak by neroztahovala nohy jiným chlapům.
Možná bych mu měl poděkovat, že jí neumí pořádně ošukat, zauvažoval. Pohled na její tvář a mokrá ruka mu myšlenky zapudily a zafungoval jeden z nejprimitivnějších pudů.
„Tebe snad výstavy nebaví?“
Emily uvažovala, jestli je tak dobrý herec nebo takový idiot, že tu otázku myslí vážně.
„Eh? Myslíš tím jako tohle?!“ Povytáhla obočí a vypila půlku sklenice vína.
Přikývnutí. Je to idiot a myslí to vážně, utvrdila se.
„Promiň, ale nechápu, co to má být.“ Pokrčila rameny a dopila i zbytek vína.
„Umění,“ vyrazil ze sebe a na tváři se mu objevil dotčený výraz.
Emily pohledem našla nejbližší stůl, kde by mohla dostat další dvojku vína. „Možná, když se dostatečně opiju, tak ho pochopím,“ opáčila lhostejně a zamířila si pro pití.
***
Uvolnil jí ruce, ale Emily je přesto nechala na místě. Stáhl kalhotky, které už stejně nepotřebovala, a roztáhl jí nohy. Rukou ji mírně uhodil na levé vnitřní stehno. Zasykla částečně bolestí, překvapením, ale i slastí. Konečně přemístila ruce a nadzvedla se na předloktí, aby na něj viděla. Líbil se jí. Je starší než Tom, dokonce než kdokoliv, s kým předtím byla, i když to taky nebyla žádná velká sláva. Ale nevypadá na to, nechová se tak a co je nejlepší, ani na sexu to není znát.
Seděl na patách mezi jejíma nohama. Přisunula k němu pánev a otřela se o něj. Chvíli si kousala ret a dál se ho snažila vyprovokovat. Aniž by se musela dívat, cítila, že úspěšně. Posadila se. Nohy dala přes jeho a posunula se ještě blíž. Věděla naprosto přesně, co chce a dělalo jí dobře už jen to, že to cítí.
„Proč spolu nemůžeme spát, jako normální lidi?“
„Spíme spolu.“
Emily protočila oči. „Dobře, proč mě nemůžeš prostě ošukat?“
„Jsi snad nymfomanka?“
„Prosím?“ Nezmohla se na víc Emily.
Ne, jen měla svoje potřeby. Normální lidské potřeby, jako kdokoliv jiný. Jak po ní mohl chtít, aby se tvářila šťastně a spokojeně, když jí odmítal poskytnout to nejjednodušší a nejpříjemnější? Každý chlap, Toma nevyjímaje, si stěžuje, jak ženský nechtějí sex, jak se neustále na něco vymlouvají. Poslouchala to na nejrůznějších sešlostech. Každý se kasal, jak se neunaví a vydrží to hodiny. Bylo jí z toho na nic. Pokaždé mezi ně chtěla vběhnout a začít jim líčit, jak se ten její nezmůže na víc než na pár minut jednou za pár měsíců. Všichni jsou přeborníci, ale jak dojde na věc, tak sklapnou a mají najednou spoustu práce nebo z manželky udělají nymfu, která neví, kdy přestat.
Nabralo to rychlý spád. Na pravé tváři ještě cítila nelítostnou facku, ale to už jí pevně držel za vlasy a přitáhl si ji blíž. Hladově ji políbil a prudce odstrčil, aby dopadla na měkkou matraci. Přesunul se nad ní a ještě chvíli ji dráždil. Jazyky se jim proplétaly a on ji opět chytil za vlasy, aby mohl její hlavu natočit tak, jak chce.
„No tak, už to neoddaluj,“ zašeptala mu do ucha.
Pustil jí vlasy a šibalsky se usmál. „Popros.“
„Prosím,“ pronesla téměř neslyšně, ale svou pánví dorážela na jeho.
„Prosím co?“
„Prosím, Larry.“
Vzápětí jí na tváři přistála další facka. „Lepší, ale zkus to ještě jinak,“ políbil ji.
„Prosím, pane?“ Jen co to dořekla, ucítila ho v sobě. Oba se na sebe na chvíli pousmáli, ale krátce na to se jim na tváři objevil zcela jiný výraz. Vše kolem přestalo existovat. Dokonale sladili své pohyby a uspokojovali své potřeby.
„Tak se rozvedeme,“ pronesla do ticha Emily.
Tom odložil noviny a beze slova se na ní díval.
„No,“ začala vysvětlovat, „přemýšlela jsem. Nemáme skoro nic společnýho. Mě nebaví to co tebe a tebe nebaví...“
„Sex?“
Přikývla.
„Zkus pochopit, že některý lidi bez něj, na rozdíl od tebe, dokážou žít.“
„Nemáme se ani o čem bavit,“ zvýšila mírně hlas.
„Kdyby ses neopíjela, třeba jako minule na výstavě, tak bychom se mohli bavit třeba o ní.“
„Ha, ha.“ Ironie z ní přímo čišela. „Co tím asi malíř chtěl říct, tou šmouhou uprostřed plátna? Hmm.“ Ukazováčkem a palcem si začala přejíždět po bradě v gestu hlubokého přemýšlení. „Nejspíš omylem rozmazal barvu, hodil do pravýho dolního rohu podpis a prodává to za stejnou cenu jako auto. Super.“
Tom se znovu začetl do novin. „Nerozvedu se.“
„Proč?!“ Tváře se jí vztekem zbarvily dočervena.
„Rozvod v mém postavení?“ Pobaveně se ušklíbl. „Nepřichází v úvahu, miláčku.“ Poslední slovo vyplivl jako zkažený kus masa.
„Nepotkal jsem ještě nikoho jako jsi ty,“ vyrážel ze sebe Larry mezi jednotlivými nádechy.
„Jako já?“
Téměř se zastavil. Pohyboval se jen o pár centimetrů dopředu a zpět, ale Emily to intenzivně prožívala. „S takovou chutí. A bez studu,“ doplnil pochvalně. „To mám rád.“
„Já mám ráda tohle všechno.“ Prohnula se pod ním a stiskla mu zuby spodní ret.
Chytil ji pod krkem a na několik vteřin ho pevně sevřel. „Koleduješ si,“ procedil tiše a začal silněji přirážet. Uvolnil její hrdlo a hřbetem ruky jí uštědřil facku. „V pohodě?“ zeptal se pro jistotu.
Emily zalapala po dechu a usmála se. „Naprosto.“
Tom při rozhovoru o jejím milenci jen mírně svraštil čelo, ale jakoby to s ním ani nepohnulo. „Aspoň někdo mi to umí a chce udělat.“
Neměla potřebu se mu s něčím takovým svěřovat, ale zahlédl je. Viděl, jak Larrymu visí kolem krku a tře se o jeho klín. Měla si dávat pozor, ale copak mohla odolat? Samozřejmě, že ne.
„Musí to přestat,“ oznámil jí suše.
„Proč si myslíš, že tě budu poslouchat?“
„Protože,“ přešel k ni, „nemáš na výběr.“ Nechápala, jak se mohla zamilovat do toho úsměvu, který byl teď tak slizký. Už o jeho doteky ani nestála, štítila by se jich. „Chtěl jsem po tobě jediný - abys byla dobrá manželka. Člověk v mém postavení,“ odmlčel se. Dmul se pýchou, že se z něj stal starosta. „Člověk v mém postavení si nemůže dovolit žádný skandál. Ani rozvod. Jestli budeš vyvádět hlouposti,“ přistoupil k ní ještě blíž. Cítila jeho dech. „Tak si v tomhle městě už neškrtneš. A v okolních… Inu, mám pár přátel,“ zazubil se a jemně ji několikrát poplácal po tváři. „Vím, že umíš být hodná holka.“
„Bože,“ vydechla, „miluju tě.“
„Mě nebo boha?“ Pokojně na ní ležel a špičkou nosu jí kroužil po tváři a ve vlasech.
Usmála se. „Tebe.“
„Takže,“ začala rázně, „teď to bude podle mých pravidel.“ Na stůl před Toma hodila těžkou obálku a s tvrdým výrazem ve tváři se nad ním tyčila. Z nezalepené obálky vyklouzlo několik fotografií.
„Co je to?“ zeptal se Tom zmateně.
Emily pokrčila rameny. „Podívej se, určitě to poznáš.“
Některé fotografie byly rozmazané, ale na většině z nich, i na neostrých zvětšeninách, se až příliš dobře poznával. Buď na sobě neměl nic, nebo pár roztodivných oblečků, které odhalovaly víc, než zakrývaly. Na většině snímků klečel před jinými muži a dělal... Dělal věci, o kterých by neměl nikdo vědět. „Jak... Jak jsi...“
Rychlým gestem ruky ho umlčela. „To není podstatný. Důležitý je to, že člověk ve tvém postavení si nemůže dovolit žádný skandál,“ ušklíbla se. „Postarám se, abys žádný neměl. A ty nebudeš řešit, co a s kým dělám ve svým volnu.“ Vítězoslavně se na něj usmála a otočila se na podpatku. Cestou z domu vytáčela Larryho číslo, aby dnešní schůzku posunula na dřívější hodinu.