Včera to nebyl sen,
ale bohu žel skutečnost.

Navštívila jsem ordinaci zubní 
a v ní zvláštní společnost.

Vrtačky, jehly, kleště.
Bojím se, co vydržet musím ještě.

Přišel v bílém pan doktor Doubek
a těmi nástroji mi potrápil zoubek.

Nesmím plakat a nervy ztrácet,
budu hodná. Vím, budu se sem vracet.

Zub probudil mě bolestí, nahoře vzadu.
Považuji to od něj za velikou zradu.

Nechci nic špatného prorokovat,                                                                                               vypadá to, že návštěvu budu muset opakovat.