Nevím co mě nutí na Tvé verše odpovídat
a proč tyhle řádky píši.
 
Někdy se mi chce plakat, jindy zpívat.
Jednou tonu v hlubinách, jindy letím do výšin.
 
Je to zvědavost či touha, snad poezie chuť.
Možná má naivita pouhá, proto laskavý vždy buď.
 
Tak milý pane básníku, co bys tomu řek.
Snad v řádcích Tvojí odpovědi, pro srdce najdu lék.