Tak zůstaň

mi aspoň chvilku
ještě  můžeš mi lhát
ještě mi zůstaň 
prý měl jsi mě i rád
já tebe snad
co já vím

v pelíšku zbyly jen slzy
v závoji jemných pavučin
srdíčko z pouti schované
na nitku navlékám
korálky z vlastních vin

tvůj obtisk ve mě navždy zůstane

fotka na zdi zuby cení
falešný úsměv
jako dýka bodá v duši
co bylo, už není
co bude, kdo z nás tuší

co je to láska
marně se ptám
medvídka z plyše
jsem sama a ty jsi sám
šeptám mu tiše
tulí se ke mě
v něžném objetí

nevinný pohled
korálkových očí

a svět dál se točí