Království dal bych za Tebe
a šel bych na samý kraj,
dal bych to nejlepší ze sebe,
však není vždycky máj.

A tak tu zpíváme, zpíváme dokola,
my, co samota nás dusí,
čekáme, až láska nás zavolá,
vždyť jednou zas přijít musí.

My na ostrůvku zděšení
a kolem širý oceán
žijeme láskou raněni,
však můžem si za to každý sám.

Království dal bych za lásku
a duši svou rozdával,
já chtěl bych Boží zakázku,
rád zase bych miloval.

A tak tu zpíváme, zpíváme zas a zas
a tlumíme náš stesk,
vždyť přijde jednou zase čas,
kdy půjdem cestou cest.

My na lásku čekáme
a žijeme tu dál,
zabít se strachem nedáme,
strach je špatný král.

Království dal bych za něhu,
s níž večer jsem usínal,
však lásku proklínat nemohu,
pak byl bych navždy sám.

A tak tu zpíváme, zpíváme dokola
a srdce nám furt buší,
my nechcem čísti Gogola,
neb podvod se nám hnusí.

A tak nám nechte naději
a dejte nám i šanci,
my nejsme lásky zloději,
ani strachu branci.




Království dal bych za pocit,
po kterém nitro touží,
však nevím, kde mám započít,
a duše má se souží.

A tak tu zpíváme, zpíváme dokola
a hlasivky nás bolí,
čekáme až Pánbůh zavolá,
k útoku lásky svolí.

Žal, ten rádi nemáme,
však žije on tu s námi,
my odvetu mu chystáme,
jsme stádo lásky saní.

Království dal bych za soucit,
jež měl by někdo se mnou,
jen v klidu chci se pomodlit,
než lidi mě zas sejmou.