Snídám kávu

s proudem Tvých slz

několikrát padám

a těžko vstávám

v ozvěnách

co hasí déšť

když čtu

MEZI HVĚZDAMI

budoucnost

tak svižně

jak se

ode mě očekává

 

ještě jednou Tě najdu

ale

co udělám

až zmizíš v poušti?

 

Bude mi lépe

protože jsem potřeboval

být bez slibů

v nepořádku

porcelánových ANDĚLŮ

křížících cesty květin

postelí a barů

kde slyšet jdou

světla svíček

omámených her.

 

 

 

 

4.08.201519:42