Rád vodím své dlaně úbočím tvých zad
a vodopádem vlasů padám zpět do oblak
nad tou zvláštní krásou
nevšední tvůj dech
Miláčku, to jen venku listí ševelilo
ne můj vzdech
Rád dopřávám zrakům lány tvých boků jít
rozběhnout fantazii, smát se z plných plic
když větrnými prsty
roztančím ten kraj
Milý, to jen vzduch tetelil se
ne můj horký klín
Rád toulám se tvým krajem
doteky úst
někde ochutnám, jinam se vrátím
na vrcholech spočinu
A nad tou vláčnou krásou
ozval se sten
Lásko, nepraly se kočky
to jen rozkoš směla ven