Rád vodím své dlaně úbočím tvých zad

a vodopádem vlasů padám zpět do oblak

nad tou zvláštní krásou

nevšední tvůj dech

Miláčku, to jen venku listí ševelilo

ne můj vzdech

 

Rád dopřávám zrakům lány tvých boků jít
rozběhnout fantazii, smát se z plných plic
když větrnými prsty
roztančím ten kraj
Milý, to jen vzduch tetelil se
ne můj horký klín

Rád toulám se tvým krajem
doteky úst
někde ochutnám, jinam se vrátím
na vrcholech spočinu
A nad tou vláčnou krásou
ozval se sten
Lásko, nepraly se kočky
to jen rozkoš směla ven