, 4. 4. 2015, Povídky
Až jednou půjdete vlevo přez náměstí, v přestávce mezi jarními dešti,výlohy pokvetou jarními knihami a stánkaři, všichni, snad až na pár vyjímek, budou s nadějí vzhlížet k tmavému nebi, třeba si řeknete, že pláč malého dítěte je tou nejryzejší oslavou lidského bytí. Možná si potom zapálíte cigaretu, nebo sejdete po tmavých schodech do některé z vašich oblíbených vináren. A když tam bude ticho, budete se ptát, před čím jste utíkali?