Svíce

 

Není světlo, není tma,

kandela, ta naděje plápolá.

Je jen šero, dlouhé stíny,

do duše se vkrádají splíny.

 

Kousek loje, kousek knotu,

příznačné jak pro podzimní slotu.

Přesto hoří, čadí, doutná,

v srdci hraje smutná loutna.

 

Jiný nástroj, světlo neznám,

bloudím mlhou, rosou brouzdám.

Jako krtek, veden sluchem,

střílím srdce přesným lukem.