Volá žabák na žabičku,
nemocnou já mám nožičku,
malý úraz, to se stává,
na nohu mi šlápla kráva.

 

Straka, když se domu hnala,
na cestu moc nekoukala,
promiňte, hned zabučela,
já vás v trávě neviděla.

 

Ošetření zajistila,
mlékem účet zaplatila,
o mé zdraví moc se bála,
hodinu tam proplakala.

 

Na louku mě vezla klusem,
jel jsem kravským autobusem,
smutné oči Straka měla,
odškodnit mě tuze chtěla.

 

Bylo mi ji vážně líto,
proto tvrdím, nebolí to,
oddechla si kravka milá,
pak mě vroucně políbila.