Něžně šeptám iluzím,

nechci být sám,

nechat duši hyenám,

ať nepoznám.

 

Padám zrychleně do rauše,

obklopen sebou nejednou,

naslouchám hlasům s ozvěnou,

na oko silný v kolenou.

 

Jak je to prosté prostě být,

líbit se nebo se znelíbit,

jak je to hezké jenom teď,

takové teď je lepší naposled.