Usnul jsi tak lehce, jako když slunce zapadne.

Nechal jsi mě tu samotnou.

Jsi úplně jinde, tam kde mi nemůžeš pomoct,

když trpím a křičím tvé jméno  přes celý oceán.

Nevím jestli se probudíš ani nevím jestli mám čekat na ten den,

kdy se to stane a políbíš mě.

Možná se toho nikdy nedočkám, 

ale budu věřit, že mě tu nenecháš.

A s každým svým probuzením doufám,

že zase znovu někdy otevřeš své oči.