, 19. 1. 2015, Blogy
Mohla bych napsat za prvé, za druhé atd., ale protože jsem si nedělala žádnou statistiku a je to mnou čistě zažité a částečně vypozorované, sjednotím to do prostých vět.
Takže, úplně nejjednodušší možností je, když se dva kamarádi dají dohromady.
Jistě, řeknete si, proč by ne. Znají se, takže když zahořeli vzájemnými city, to je přeci krásný. Ano, ale jen do chvíle, než ta romantika skončí. A ona povětšinou skončí. Proto se všude možně dočtete, že kamarádi jsou proto kamarádi, že jsou jen kamarádi.
Přičemž slůvko – jen – má zcela zásadní význam.
Jak to mezi kamarády probíhá, když z jejich společenství dva zahoří láskou, vynechám.
Přistupme rovnou do situace, kdy dva rovná se jeden a době, kdy všechno to krásný odeznívá. Oba jsou tak nějak ve stavu, že by všechno rádi vrátili na začátek, jenže – to nejde. Na začátek tak, aby všechno bylo jako dřív. Hezké, kamarádské.
Konce vztahů, ne jen těch prapůvodně kamarádských, jsou různé. Různě bouřlivé i různě tiché, různě krátké a pochopitelně i různě dlouhé, ale jedno je důležité. Ať už proces konce bude trvat jak dlouho je libo, jednou ten konec přijde.
A potom…
Když je oficiálně po všem hrozí ještě vysoké nebezpečí přijít o blízké, spřízněné duše. Osvědčenou metodou je tzv. „praní špinavého prádla“ a jak jinak, než veřejně. Jen ať vidí, jakej kdo byl, ať se potom postaví na stranu toho „lepšího“, tedy nejlépe na stranu vaši.
Taky dobrá metoda je být ukřivděnej. Ta je vyhlášená. Vždycky, nebo téměř skoro vždycky se najde nějakej moula, kterej vás vyslechne a „podpoří“, takže už budete dva, a dva je rozhodně víc než jeden.
Ošemetný věci, tajemství, důvěrnosti, to všechno můžete dát všanc a získat tak další podporovatele vašeho „smutku, bolesti“.
Ten druhej tajně doufá, že vás to přestane bavit, spoléhá na to lepší ve vás, nakonec, určitě byli nějaký věci, pro které vás měl rád. Zachovává pozici rozumnějšího, která ho stojí hodně sil.
Vy si mezitím budujete svoje „stádečko“ věrných v přesvědčení, že se budou hodit. Ano, budou. Je to milé zjištění, ale moment.
Budou se vám hodit, až těm kolem vás, těm všem, kteří vás dva znali, dojde, jak se věci mají. A ono jim to dojde. Tomu věřte.
Zůstanete sám. Vlastně ne, budete obklopen lidmi, který jste si uměle přitáhli v domnělé snaze po jakémsi zadostiučinění, které se nekonalo.
Ale tihle lidé nejsou a nikdy nebudou vašimi kamarády.
Takhle se přichází o kamarády. Vaší vinou.
Tudíž, položme si otázku. Opravdu je tohle to, co chci?
A pokud nejste asociál, odpověď musí být jednoznačná – ne.