Poeta - moderní literární server

Z deníku Modrého Anděla ( Obrazy ze sna, Živé sny )

Obrazy ze sna

Byla jsem ve snu ve tvém sdrci. Od domu dals mi už dříve klíče a jak se mi stýskalo dnes v noci,

přišla jsem ke tvým dveřím v patře. Tys stál za dveřmi svého srdce a jak jsem zaklepala, hned jsi mi otevřel.

Byla jsem s tebou jak žena s mužem a pak, když jsem odešla, náhle mi myslí prošlo :

Co jsem to učinila? Ptám se sama sebe. Já musela vejít znova do pravé síně tvého srdce

a prohlížela jsem si vitríny pěkně poklizené, na pravé straně bylo jméno tvojí ženy

a na levé toho bylo mnoho uloženo ode mne.

Nevím proč, stál jsi v předsíni a mlčel stále, jen tvoje tvář klidná a vyrovnaná hleděla na mne.

Já musela jsem v noci k tobě, touhou už nemohla jsem vydržet, proč nechodíš brzy spát, abys měl živé sny jako já?

Abychom mohli být spolu nejmíň hodinu, tak jak si přejem v soukromí pouze být jedno vroucně a dlouze.

Dál myslím na setkání ze sna, které mi v obrazech kreslí náš vztah utajený před světem, jenž neví, co je Láska, která se usadila v našich srdcích.

Živé sny

Poznala jsem skutečnost toho živého snu, který jsem si původně vysvětlila jinak, spíš jako jakýsi obraz návštěvy srdce toho, koho miluji. Po celodenním přemýtání jsem ale pochopila, co jsem ve skutečnosti ve svém živém snu prožila.

Nakonec jsem i já poznala pravdu a bylo mi dáno prožít přenos duše opačným způsobem. Kdybych to, co nyní budu popisovat jako vlastní zkušenost a tajemství Lásky, zapsala ve středověku, byla bych jistě prohlášena za čarodějnici a upálena.

Tyto věci " mezi Nebem a Zemí " jsou však pravda. Jsou skutečné a jedná se o živé sny, které má osoba, která spí a které pomůže Anděl Stážce přemístit se ve spánku z těla ( probíhá to v nevědomí ) a volá- li ho duše milovaného člověka, smí vstoupit do těla jeho skutečného pozemského partnera a být tak s milovanou bytostí jedno. K ránu tento prožitek promítne přenášená duše svému vlastnímu tělu do vědomí jako živý sen.

Tyto věci Lásky nejsou běžné, ale dějí se po celá staletí a jsou vlastně způsoby posmrtnými veskrze, protože se týkají čistě setkávání duše s duší a jejich spojení. Láska má vždy na mysli dobro milované bytosti. proto se tyto věci stávají, když se dva lidé v duši vroucně milují, ale vnější okolnosti jim nedovolí milovat se na tomto světě v těle. Zkrátka a dobře proto, že již třeba oba žijí v jiných manželstvích.

Zde se ukazuje další pravda, že v duši jsme všichni jedno a cokoli je z čisté lásky v duši přítomné, je čisté a prostřednictvím Andělů Strážných tak smíme prožívat a uskutečňovat svou lásku. Tak přichází k nám i duše Andělů, když touží duši, kterou opatrují, naplňovat láskou, kterou i oni k nám prožívají jako čisté duše. I když jsou v tomto světě vlastně mrtví. Oni vcházejí k nám v extázích lásky a vyplňují prázdná místa v našem životě skutečnou láskou, která živí a udržuje šťastnou naši duši, jejíž přirozeností je milovat a to nikoli jen jednoho člověka, ale klidně více, pouze však v duši, protože tělo je ve skutečnosti jako šat z hmoty země, který si duše oblékla, aby mohla přebývat v tomto světě, neboť je nehmotná.

Láska a touha jsou hnací silou duše, té mojí jistě. A mám-li na mysli dobro toho, koho miluji, pak může Anděl přeměnit prostý chtíč v nás po těle milovaného člověka v čistou lásku z duše a to je zkouška, kterou procházím nyní já sama spolu s tím, koho miluji. Vnímám to s pokorou a chápu, že moje chtění jsou hříšná v mém těle, ale Anděl, který vidí do mého nitra jako Posel, kterého mi dal Ten, který je Věčný a Živý, ten který je Pánem všech duší a zná naše srdce, mi pomáhá tuto zkoušku složit.

Upřímně vyznávám před Pánem své touhy a přání, vždyť jsem jen člověk a On, protože věřím  a doufám v Jeho milost a odpuštění, mé touhy vede, proměňuje na skutečné tímto zvláštním způsobem a smím pak prožívat svou lásku ke svému Andělu ( kterého miluji již bez přestání ) i lásku k muži, se kterým  v těle být nemohu.

Mnozí tomu neuvěří a mnozí lidé za celý život ani nezjistí, že ve skutečnosti tyto věci prožívají. Lásku však lze prožívat pouze v duši, tělo není objektem Lásky. Kdo miluje tělo - schránku, jež pomíjí, bude zklamaný a nebude cítit nic, co by naplnilo jeho duši.

Také se tomu učím porozumět a přijímat tyto pravdy. Kdo chce věřit, ať věří.

V lásce procházíme po čas života na Zemi mnoha zkouškami a osud píše do našich knih vše o tom, s kým bude na Věčnosti naše duše splývat v jedno. Tak pomalu kráčíme tam, kde Láska není hřích, ale je součástí našeho života v duši.