V samotě paneláků

zraněná usínáš

že kloužu do tepláků

v tu chvíli nevnímáš

 

déšť tiše dlažbu hladí

zážitky ve sny zrají

krásné si uschováváš

slazené odplouvají

 

a první vločky sněhu

pletou se mezi kapky

ve jménu koloběhu

prstem zbrázděné mapky

 

tvé tělo pod peřinou

proplouvá dějinami

ty s jiným a já s jinou

stejnými vteřinami

 

na míle vzdálení

v bytě jedna plus nula

okolím schválení

vnitra se nepohnula

 

mezitím, mimo jiné

květina z lásky daná

jediná pochopila

co jsou bez slunce rána

 

do kterých probouzíš se

pro které jdeme zpátky

které z výhodných půjček

dělají drahé splátky