Za oknem déšť a sychravo,
odraz duše zlomené,
odraz mysli skolené,
i v hlavě prší...
víc nežli je zdrávo.
Ten nečas mi je po chuti,
hýčkán větrem,
laskán deštěm,
obklopen zimní pachutí...
jen tehdy jsem.
Pak za oknem se vyjasní,
duši se stýská,
mysl pláče,
v hlavě dál prší...
O nečase dál si sním...
žiji odrazem.