Duše má, 

   nesměj se 

   mé neznalosti, 

 

   procházím jen krajinou

   a ve své zoufalosti 

   jinou realitu

   nevidím.

 

   Řádným členem

   společnosti - 

   zouvám boty

   před prahem 

   svých neřestí

   a 

   ctností. 

 

   Vstoupit do 

   obrazů

   pokřivených celků,

   rozvázat tkaničky

   zasukovaných

   představ.

 

   A znovu nalézt, 

   ve světě nesmyslů, 

                      smysl - 

   v radosti

   z každé

   maličkosti.