Je jedna vesnice

 

v té vesnici se mi líbí velice

 

velký dům , jak hora  ... stojí tam

 

je žlutě malován ... kdysi

 

dnes s opuchlými rysy

 

okna bílá dá se říci .. renovaci přáli by si

 

střecha pěkná

 

ta tu stojí , a ustojí  i povětrnostní období na řadu let  ... to dřív spadne celý svět

 

velká vrata za tím dvůr  ... co ukrývá?

 

ticho , jak v hrobě , a to v každé denní i noční době

 

zahrada velká jako blázen ... sem by se vešel kůň i bazén

 

kolem stromu ovečky , co dělají pěkný bobeč..,

 

tam v zemi v sádce ryby plavou  hladce za potravou

 

pod kolnou sezení co v dešti větru každý ocení

 

kamenný práh podél domu leží

 

stájí počínaje , pak dveřmy a obchodem ... kde už zboží hledat nebudem

 

schody zelené do patra vedou

 

do předsíně s dveřmi 

 

a za těmi dveřmi je doma v pravém smyslu slova 

 

zázemí v každém ohledu

 

obývák či kuchyně poslouží nejen rodině

 

velká místnost proboha , ta je jak velká stodola 

 

za dveřmi , pak pokojíček fialově malován

 

ten byl pro ni (pro nás lásko) budován 

 

z oken vidíš vesnici malou

 

s potokem návsí , stromy , auty či domy

 

v tom domě se zahradou , a dvorem

 

je pohoda tím pravým slovem , kdo zde byl či žil zná

 

že to je krásné místo , a o něm se mu zdá