Na skleničky Karel hraje,
virtuos je skutečný,
tónu pozná všechny taje,
štěstí nemá u slečny.

 

Chyba je tu pouze jedna,
nástrojů mu přibývá,
sklenek už je velká bedna,
hudbou pití zakrývá.

 

Pochopení nemá milá,
pro ty jeho nástroje,
láska je však mocná síla,
teď hraje na hoboje.