Jdu takhle jako hlemýžď.
Ztracený na prohřáté vozovce.
Po stranách píchají kaktusy.
Mám hlad a není co do pusy.
Sluníčko pálí - jako trouba.
Cesta daleká pro člověka.
Kolem pustina, nejsem na poušti.
Sil mám dost, ale už mě opouští.
Trampské léto, ale jde to.
Hmyz mě zkouší - říkám zmiz.
A ze suchých míst jež jsou všude.
Roste tráva rozsetá po haléřích.
Vítr mi sfoukl myšlenky - díky za něj.
Mraky nad mou hlavou bělostné.
A já bohapustně vysychám.
Tu blíží se konec roviny.
Krajina mění svou tvář.
I úsměv naráží do skloviny.
Vidím město - jeho zář.
Jsem zcivilizován - konečně.
Můžu říci, že všechno je zbytečné.
Kdo by věřil mým stopám.
Jež nevedou ač stoupám.
Není cesty bez cíle.
Mám za sebou dlouhé míle.
Prošlapanou botu.
A v mém potu cosi chladivého.
Dnes budu spát pod hvězdami.