, 2. 6. 2014, Blogy
Není Poeta pohřben zaživa? Jak psát účelové básně a nahánět body? Kdy je kritika přínosná a kdy už ne? Dáme kafe!?
Takovým paradoxem, ne nevlastním tomuto literárnímu serveru skončila literární soutěž minulého měsíce na téma "Pohřbeni zaživa". Zúčastnilo se pouze pět prozaických textů, přičemž jeden omylem. Próza buď netáhne a nebo je to pro autory složitější než schovávání se za -poetično. Já sám jsem v soutěži neuspěl, poměrně jednohlasně vyhrála Golpi se svým hezkým textem - Nechal jsem za sebou město. Tím bohužel nejen její, ale i Zakovo působení na Poetovi skončilo. Nevím, jestli za sebou nechali město, ale díru v podobě nového tématu určitě. Doufejme, že tradice soutěží neodchází s nimi...(potřebuju to někdy vyhrát)
V dnešním literárním koutku se podíváme na to, jak psát básně takové, aby uspěly u minimálně devadesáti procent čtenářů na literárních serverech ziskem plného počtu bodů. Nevím, jak je to možné, ale i lidé, kteří mají s psaním a čtením velkou zkušenost, neustále hodnotí podle citů. Je to lidské, chápu. Každý den je mi těch samých bezdomovců taky líto, jenže. Na litwebech působí tisíce lidí, střídavě aktivních a na chvíli vypnutých. Převážná většina z nich se plácá deset let na tom samém a ve světě literatury nic nedokázala. Proč? Protože se tyto weby používají jako zpovědnice a psychologické poradny. Něco vytkneš a aby ses o toho člověka bál. Kurva. Infarkt. Jdem ho vyzkoušet.
Propletená
ležíš v trávě
a hmyz si brouká Tvoji píseň
proplétá se vlásky
když mi šeptáš
tenkrát chybělo málo
Tvůj klín chytal hvězdy
na nebeská znamení
a já pěl o lásce
trochu ses spálila, viď?
máš výraznější pihy
které jsem miloval dlouze
něžně a pečlivě
zdáš se mi
Ty, má černá můrko
a já Tě musel prohrát
v prázdných kartách osudu
Zhasínáš
vlasy padaly
když odcházelo chmýří pampelišek
chtělo se Ti spát
vzpomínám
blednul jsi a
krve by se nedořezal
pohřbili Tě zaživa
chemo a červ
tam někde uvnitř
měla jsem pocit
žili jsme
a teď zhasínáš
Tahle hra na city mi trvala čtrnáct minut. Jsou to vzorová "originální" dílka, které budu předkládat všem těm, kteří tvrdí, že podobné básně mohou napsat jen a pouze skutečné city a podle nich musíme hodnotit. Body, na kterých podobné bodující básně stojí jsou (alespoň pro mého kritika) jednoznačné.
BOD 1 - Buď něžný! Jednou, dvakrát. Klidně doslova.
proplétá se vlásky
když mi šeptáš
které jsem miloval dlouze
něžně a pečlivě
BOD 2 - Buď osobní. Promlouvej.
Ty, má černá můrko
trochu ses spálila, viď?
BOD 3 - Buď pateticky poetický. To, co řečeno bylo milionkrát, nás usvědčuje z lidskosti. Tu chceme.
Tvůj klín chytal hvězdy
na nebeská znamení
a já Tě musel prohrát
v prázdných kartách osudu
BOD 4 - Buď tragický. Romanticky tragický. Jako syn, kterého by chtěla každá matka.
zdáš se mi
Ty, má černá můrko
a já Tě musel prohrát
v prázdných kartách osudu
blednul jsi a
krve by se nedořezal
měla jsem pocit
žili jsme
a teď zhasínáš
BOD 5 - Nepoužívej žádná slova, kterým by čtenáři nemuseli rozumět. Používej slova běžná a všední. Aby se sžili.
chmýří pampelišek
a já pěl o lásce
BOD 6 - Dílu musí čtenář jednoznačně rozumět, jinak se bude cítit podvedený. A ty přece nejsi podvodník. Udělej mu radost. Páníčkovi.
nenaplněná láska
láska a rakovina
To zatím stačí. Doplnili byste vy nějaký další podstatný bodík?
Kritika je důležitá úplně vždycky. Je na mozku autora, aby si přebral, co se mu hodí ke zdokonalování se a nad čím se nepozastaví. Autor může odmítnout i chválu, pokud sám vidí podstatné chyby. Autoři se však většinou řídí mým pohodlným šestibodovým návodem na anonymní štěstí internetu. Třeba jim jde o sex, který nemají. Literární servery jsou i seznamkami...domyslíte si. Onanie.
Tadeáš napsal text o majitelce Pana Nakladatele, a protože ji auto nepřejelo, vyhrál. Jdu s ním na Kofolu, ale v řijnu všichni povinně Kafe v pět v nejbližším knihkupectví! Gratulace.
A ostatní? Doufám, že se potkáme v Popelíně. Zatím čus!