Takoví ti kluci

co lítaj kolem kytek

s elegancí a pilností kolibříků

se usmívaj

maj za zubama pyl

tak trochu polámaný křídla

chtěj sosat a moc

a vono to nejde

 

někdy se v nich vidím

mám tě ve zpětným zrcátku

auta posranýho od holubů

těsně před bouřkou

když mě bolí hlava

seš tam rozmazaná

jak taková ta stará plošinovka

o princi z Persie

 co jsem ji nikdy nedohrál

 

někde v tý nostalgii

sedaj kluci kolibříci a princové

ne k pivu

ke svejm láskám

cpou jim svý neléčený bolístky

v patetickejch sbírkách

snažej se mít vážnej výraz

jako každý malý dítě

seděj v autobuse u okýnka

a pořád dokola si opakujou 

potichoučku aby je nikdo neslyšel

tyvole Máro kucí nepláčou