podzimní bezvětří
prchavý okamžik
tma v prázdném pokoji
dech, tlukot srdce
jedinou nadějí na stín
jsou světla projíždějícího auta
ale nic takového se nestane
né této v noci
ta zemře beze stínů
tma se dostane do všeho
vše uzavře a spoutá
a spolu s tichem se rozezní
v neklidném rytmu bušícího srdce
to aby vítr, opět mohl tančit
tančit svůj nekonečný tanec smrti