podzimní bezvětří
prchavý okamžik
tma v prázdném pokoji
dech, tlukot srdce

jedinou nadějí na stín
jsou světla projíždějícího auta
ale nic takového se nestane
né této v noci

ta zemře beze stínů

tma se dostane do všeho
vše uzavře a spoutá
a spolu s tichem se rozezní
v neklidném rytmu bušícího srdce

to aby vítr, opět mohl tančit

tančit svůj nekonečný tanec smrti