Smrt
Je to konec života na Zemi
Je jako pták skřehotající mezi větvemi
A najednou klid
Nic než jen ticho v duši
Možná chtěl i něco víc být
Teď již ho ale nic z toho snu nevyruší
Spí
Tiše spí v náruči matky Země
Sní
Sen o zrodu božího plémě
Tma mu začala otvírat náruč svou nevinnou
A do temnoty padá tichou krajinou
Jen vzpomínky zde zůstanou
Snad šťastné jsou Kdo ví
Všichni máme smrt zadanou
Ale na kdy To nikdo nepoví