Sebevědomí klesá do útrob
reklam na parfémy
co zničí všechno kolem
a budeš jen svá
svá svá

lhali

tak proto už
není dlažba překážkou -
jestli se přes ni
nevtlačím pod zem
rozbiju se
aspoň o ni

a zavzpomínám na to
jak kdysi rostly na nebi
oči místo hvězd
a jejich cípy
páraly nebe -
to nebe brečelo
do mých otevřených ran
křičela jsem
a pak mi suchem ztichlo hrdlo

(požádání o vodu
výsledek:

do krku mi nalili
střepy z flašek
co kterých jsem jako malá
vkládala žádosti o
splněné sny)