Nachlazení ze lží
s příznaky zrady
proniká do snů

Hlava ze skla
s absencí myšlenek
skloněná k zemi

Oči z mlhy
naložené v lihu
co nevidí už nic

Ústa z pryže
s popraskanými koutky
bez umění se smát

Uši z mechu
obrůstajícím slova
hlasitá o lásce

Nos z vosku
po žhávém nádechu
necítící něhu

Paže z papíru
bez síly obejmout
ztracené vzpomínky

Nohy z pěny
ztrácející víru
že dojdou k cíli

Srdce z kamene
s vyrytým monogramem
pomalu ztrácí hlas

Duše ze sítí
zpřetrhaných osudem
bez chuti žít

Tělo z páry
oslabováno chladem
skutků ledových

Sanitka z času
rychlostí stálou
projede na červenou

Penicilin ze slov
nasládlých falší
po záruční době

Pokoj z vody
bez lůžek a vzduchu
utápějící naději

Budu ještě někdy zdráv?