Jak letitý strom v mlze
oblečen z lišejníků
v nepříliš módním svetru

jak ptačí pírko ve větru
co jen tak bez cíle si
bloudí světem přece

jak čnící balvan v řece
na něhož netušíce nic
valí se velká voda právě

jak malý brouček v trávě
co jen tak tak se schoval
před hladovými kosy

jak jedna kapka rosy
jež strach má ze slunce
i když po splynutí touží

jak plachetnice v bouři
s plachtovím děravím
co hledá přístav tuze

jak bílá barva v duze
tak jaksi nechtěně
opomenuta před lidskými zraky

jak tričko mezi fraky
děravé, seč hrdé,
s prvními náznaky bezmoci

jak světlo svíčky v noci
plamínkem mihotajícím
ztrácející se v konkurenci luny

jak v sítích rybek tuny
jež nedobrovolně rybářské lodi
opouští zmrzlé na kost

jak nečekaný host
co na večeři přišel nahý
a nevítá ho ani pes

jak propocený dres
visící v šatně nenáviděn
po prohraném boji

jak včelka v sršním roji
s jistotou smrti dožívá
bez svědomí změny

jak holení bez pěny
s břitvou tupou
co bolestně odtrhává chlup

jak ukradený lup
ve věži temné jak noc
po staletí střežen

... je život mužů bez žen