Předzim si ušil stejnokroj
tlí na něm, trochu líná
se sněhy svádí lítý boj
na který zapomíná

zápachem listů udí háv
to v upomínku zdejší
chce vyvanout a ubíhá
v koma své stále mdlejší

už brzy zesne, na snu dbá
malátnem osleplých
a čtvrtroky se holedbá
vytřese všechno z nich

jako si předzim honosí
matoucí ozdoby
dvakrát se zatím obnosí
volební období