Zítra se zas
sjedu v nemilost
sladkých karetních kostek

rozpouštěné pod jazykem
budou hořknout
a já projdu skrz
peklo do
pohádky z barev a
citu pro všechno

oběsím se slunci na paprsku

a až to vyprchá
spadnu zpátky
na posranou zem
do vyseděného
fleku pro lúzra
co kýve
"ano, paní vedoucí,
máte naprostou pravdu
ve všem."