I.

bila půlnoc
když jsi v polospánku, polonahá
rozhoupala parkety v rytmu svých boků
a pak s ramínkem v ruce zašeptala:
„co myslíš, miláčku, tyhle modré, nebo raději ty s dekoltem?“
tak rozpustile, dětsky
a já se tvářil, že neslyším
a čekal

II.

přivřenýma očima ohmatávám stíny zvuků
za stropem

šťára v hrudi svrbí po dechu -
zkus polknout se zakloněnou hlavou
nadosah
bezrukej do trámů

prázdnej jak pes
uvázanej na pěti metrech života

a do hlavy
škvírou po tobě
jen tónina uvrzanejch dveří

III.

dívám se za ně
na vyšlapaný tváře schodů
kde ozvěnou slýchával jsem tančit prach
a pod klapotem lodiček
valčík

v metronomu setmění

- - -

snad
poslední záblesk o hranu ticha
zastavil jsem, na chvíli
když jako včera, jako dnes
a jako ve mně

bila půlnoc