jen jednou chtěl bych pousmát
se rtům
jak třepí střepy něh

však úsměv louže v písku je
co drolí vlastní břeh

z něj dýchnul vřes
/svou vůní klanou/
po hrudi zebe
hoří tma

doslechem bdím
že do snů
/ mezer /
nesvede uhnout
smlčená

vůně
co tíhou po damašku
oknem tak blíž se řine

já nahý v ní
jak hledám verše jiné
a s nimi padám

přes...