jen jednou chtěl bych pousmát
se rtům
jak třepí střepy něh
však úsměv louže v písku je
co drolí vlastní břeh
z něj dýchnul vřes
/svou vůní klanou/
po hrudi zebe
hoří tma
doslechem bdím
že do snů
/ mezer /
nesvede uhnout
smlčená
vůně
co tíhou po damašku
oknem tak blíž se řine
já nahý v ní
jak hledám verše jiné
a s nimi padám
přes...