Na chvíli vztyčil král svou hlavu
k zemi padl
jeden z davu
krvácí již z četných ran
a hejna křídel
černých
nad zkrváceným polem
kde ječmen kdysi zrál
se vznáší…

... i květy reznou
rudý val
pod tíhou kol úpí
jen sběračova kárka
jež vítr do ní klene
se ztrácí

pod zpletenci těl.