Poeta - moderní literární server


Právě že tak

Autor: w3s, 3. 9. 2013, Básně



To že mě vnímáš a jsi si jistá
dává nám oběma dostatek místa.
Jsi stvoření, bytost ne však láska.
Ta nedávno odešla sama.
Mezi náma ani nikdy nebyla,
všude kolem svítila.
Teď to pod nohama praská.
Cit, vůle souznění.
Jsme hanbeni svou nahotou.
Porobeni pro ztichlé ano.
Hádám že mě ztrácíš.
Krásou oplácíš
a já se nehněvám.
Je to konec hrám.
Teď už rozděleni
do svých životů.