S první večerní hvězdou
nebe utíká mým pohledům
a tak před očima zbývá
jen nekonečné prázdno
s výdechem červánků
Jsi tam?

Jak jednoduché bylo by slyšet
"jsem"
ale většina dobrých věcí
nestává se jednoduše

naslouchám tichu
a snažím se
myšlenkám nedávat Tvůj hlas

A přece něco cítím
tam
na místě propletených prstů
rozevírá se široká propast

Propast široká nekonečné dva kroky
každý z jedné strany
a tak na protějších chodnících
dáváme si přednost
až málem nás smetl
spoře osvětlený velký vůz

Zapomněl jsem - je večer
hrou temnot a stínů
propasti mizí

Mizí? Skrývájí se?
Nebo opravdu mám přejít
po tmavomodrých deskách noci?

A určitě stačí jen jeden?
Kráčím vpřed
ale před očima jen nekonečná prázdnota
vím, dobré nebývá jednoduché, ale
Jsi tu?