Znavené rty
ostyšně saješ
jak jen teď dýchat
když ve mně taje
a ztéká
touha co svléká
nad námi půlměsíc
v mezerách mezi mými rytmy
srdce
v přítmí – po očku
ve křivkách krásy
asi
tvého těla
"Magmazel"
tolik by si chtěla
LÁSKU
celá rozechvělá
v písni křišťálových hrotů
a rozlitých bublinek.