Znavené rty
ostyšně saješ
jak jen teď dýchat
když ve mně taje
a ztéká

touha co svléká
nad námi půlměsíc

v mezerách mezi mými rytmy
srdce
v přítmí – po očku
ve křivkách krásy
asi
tvého těla

"Magmazel"
tolik by si chtěla
LÁSKU
celá rozechvělá

v písni křišťálových hrotů
a rozlitých bublinek.