Nejsem sama jen ...
se držím rukou za ruku
a obě jsou mi důvěrně známé

... a to až děsivým způsobem.

Tak kde, kde jsi
vrať se, už je to hodina
a bez tvého všeho,
co v sobě máš,
je kolem mě mé já
já a zase já.

Ne úplně prázdno.

Sedím ve vlastní šťávě
a z očí,
které vymačkané jako hadr,
pouští poslední kapky
do zase jen mých dlaní.

Tak kde, kde jsi
vrať se, už je to hodina
a bez tvého všeho,
co v sobě máš,
je kolem mě mé já
já a zase já.

Ale v mé skromnosti
mi to zcela vážně nestačí.