této noci omládne světlo
a vyšplhá po příčkách
v bezbarvých polích

protkané rámy
tvarují stíny
po dřevě
úprk osminohý

koutky tmy tráví
napité krví
vzduchem je slyšíš

jak bez zármutku zrají

i pohyby v obilí
než muži oholí si ústa