Až dobrý křesťan ze soucitu
v rumišti nebo v příkopě
za temné noci bez přísvitu
tvé pyšné tělo zakope

Pak bude po celý rok slýchat
vlčice skučet, výt a vzdychat
tvá lebka odsouzená tu
na věčnou samotu

V hodině cudných hvězd, jimž víčka
únavou už klesají,
kdy pavouk v síti kořist vyčká
a zmije mladé vrhají

Budeš tlít v zemi hluboké
a duši tvou proleze červ
na hrob snad kytku Ti položím
a v náhrobku vidím ten zjev

Jsem svědkem reje chlípných dědků
bab věštkyň lačných sousta k snědku
a piklů černých pobertů
a krev mi hned teče ze rtů