V souloží našich peřin se s tebou měřím.
Kdo koho položí? Ty mě? Věřím.
Vteřinu možná, než mé tělo pozná…

Ponořím se a po římse tvého chvění budu klouzat.
Pění uniklou zad dírou –
roubík pro býka, co po tobě utíká.

V maximální drama jsi, má nízká madam, dospěla.
Radost pěla za nás oba, pak zloba.
Chci tě, hbitě.